Časopis Umělec 2005/1 >> Žena – síť: Mária Rišková, "spidergirl z Bratislavy" Přehled všech čísel
Žena – síť: Mária Rišková, "spidergirl z Bratislavy"
Časopis Umělec
Ročník 2005, 1
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Žena – síť: Mária Rišková, "spidergirl z Bratislavy"

Časopis Umělec 2005/1

01.01.2005

Denisa Kera | profile | en cs

V dnes již legendární knize Nuly a jedničky: digitální ženy a nová technokultura z roku 1997 (Zeros and Ones: Digital Women and the New Technoculture) přichází Sadie Plant s myšlenkou o blízkosti žen a digitálních technologií. Spřízněnost vychází z toho, že ženám i počítačům zdánlivě chybí identita a esence. Počítač jako stroj jenom simuluje práci jiných strojů a definujeme ho spíše tím, co momentálně dělá, než tím, co je sám o sobě. Podobně se o ženách často tvrdilo, že jim chybí duše nebo jiná centralizovaná „složka“, která by určovala jejich identitu. Ženy a dnešní technologie spojují i takové vlastnosti, jako je „multitasking“, schopnost dělat a „být“ několik věcí najednou, nebo představa světa jako sítě významů a vztahů, které existují jenom v procesech. Skoro bychom mohli tvrdit, že to, co se dnešní počítačové sítě a technologie teprve učí, uměly ženy po celá tisíciletí.
Poprvé mi představa digitálních technologií jako radikálně „ženského média“ začala dávat smysl až při setkání s Máriou Riškovou. Jak jinak než „tajemnou“ blízkostí žen a nových technologií si vysvětlit to množství činností a identit, které se skrývají v této stále se usmívající a klidné osobě? Ředitelka legendárního kulturního prostoru BURYZONE, který odstartoval zájem o nová média a umění v Bratislavě a který se rozrostl a transformoval do podoby dnešního medialabu a alternativního kulturního prostoru BURUNDI. Hlavní koordinátorka každoročního mezinárodního festivalu nových médií a kultury v Bratislavě, MULTIPLACE, mnoholetá kurátorka výstavy grafického designu v Trnavě, zakládající členka skupiny kurátorek a teoretiček umění NADA (New Approaches to the Domain of Art) atd.. Vyjmenovat všechny aktivity této historičky umění, kurátorky, organizátorky, o její publicistické a přednáškové činnosti nemluvě, by vyžadovalo celou databázi. Určit, kdo je Mária Rišková, je proto stejně těžké, jako vysvětlit fenomén současných technologií – jak Marie, tak počítače jsou jednoduše všudypřítomné a vytvářejí stále nové a širší „sítě“.
Zatímco se v českém prostředí teprve nedávno rozhořela diskuse o financování alternativní kultury, čilá výměna mezi Slovenskem a celým světem na poli digitální kultury a současného umění probíhá již řadu let. Jedním z důvodů jsou právě organizace, které Mária Rišková založila nebo spoluzakládala s různými nadšenci mimo oficiální struktury. Snadno se vám proto dnes stane, že po vyslovení slova Burundi nebo Buryzone okamžitě vědí, odkud jste, zatímco na zmínku o Praze se všichni zdvořile ptají, zda jim něco neuniklo, nebo se v českém prostředí skutečně nic neděje.
Všechny činnosti Márii Riškové potvrzují myšlenky Sadie Plant, že digitální technologie a potažmo ženy pracují bez jakékoli centralizované a pevné struktury, a tím dokazují, že věci fungují úspěšně i mimo „patriarchální“ a hierarchizovaný řád. Spiritus agens mladé kultury spojené s digitálními technologiemi, Mária Rišková, působí úplně nezávisle na kontextu národních galerií, uměleckých škol a dalších státních organizací, které mají současné umění přímo v „popisu práce“. Přesně podle kréda, které najdeme v jednom z jejích z rozhovorů: „Když vám nevyhovují existující podmínky, vytvořte si vlastní prostor.“ Právě tato věta by měla sloužit jako heslo pro současnou digitální kulturu a umění, které si tak těžce hledají vhodnou platformu a institucionální podporu.
Činnost Márii Riškové názorně ukazuje jeden z principů digitální kultury, že z malých příčin vznikají komplexní jevy, jakým je také fenomén úspěšné slovenské kultury a umění v posledním desetiletí. Najdeme ji prostě všude tam, kde se něco zajímavého děje. Nejnovějším projektem „Dial 44“ je pak umělecká a kulturní výměna slovenských a britských umělců pod záštitou Britské rady. Nezisková činnost v oblasti umění, alespoň na Slovensku, vytváří úspěšný vzor pro podporu současné mladé kultury a fungování nového typu uměleckých organizací. Především je to důraz na sítě a nelineární, asociativní a emergentní struktury. Úspěšným příkladem je i A4 – nultý prostor v centru Bratislavy. Tento prostor sdružil organizace a lidi se zájmem o současné umění, tanec, hudbu, film a architekturu, právě v jeho rámci působí Burundi. Mária Rišková je prostě žena – síť, která dovede propojit lidi, zájmy i celé organizace do fungujících celků a vytvářet také celé kulturní „ekologie“. Slovy populárního filmu je to vlastně „spidergirl z Bratislavy“, která přede sítě spojující Slovensko s celým světem.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
04.09.2019
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Sada čtyř raritních pohlednic vytištěných v omezeném nákladu (1995)
Více informací...
8 EUR
9 USD
Velkoformátový katalog obrazů a kreseb pastelem z období autorova pobytu ve středoamerické džungli ve společnosti šamanů a...
Více informací...
50 EUR
58 USD
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011 / ze série deseti číslovaných exemlářů signovaných autorem
Více informací...
799,20 EUR
929 USD
Ibra Ibrahimovic: Hnědouhelný povrchový důl Československé Armády, 2008, 225 x 150 cm, print on vinyl
Více informací...
580 EUR
674 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.