Časopis Umělec 2005/1 >> Čaro optimalizácie - Rozhovor s Máriou Riškovou Přehled všech čísel
Čaro optimalizácie - Rozhovor s Máriou Riškovou
Časopis Umělec
Ročník 2005, 1
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Čaro optimalizácie - Rozhovor s Máriou Riškovou

Časopis Umělec 2005/1

01.01.2005

Denisa Kera | profile | en cs

Marišo, kdy jsi vlastně dostala nápad, že na Slovensku budeš propagovat umění spojené s novými technologiemi?
Denisa, ako správne egocentrický interviewovaný, ktorý musí hneď na začiatku uviesť novinára na pravú mieru, ti idem zotrieť tvoju otázku. (Neber to osobne, táto metóda iba pomáha prekonať prvý ostych pred sebaodhalením.) Nebol a nie je to nápad, ako skôr logické pokračovanie toho, čo robím. Asi je to momentálne moja želaná profesionálna špecializácia, ku ktorej som spela rôznymi cestami od štúdia dejín umenia, možno dlhšie. A to som v prvom ročníku štúdia proklamovala môj dominantný záujem o Vikingov! Keď sa nad tým ale zamýšľam, tak mám pocit, že spomínaná oblasť je rovnako romantická a dobrodružná ako téma Vikingov, hoci ľudia, ktorí majú z technológií dojem sterilnosti a odosobnenosti, sa budú možno čudovať, haha.
Propagovať? Na Slovensku? Prosím ťa, na taký sizyfovský údel by som sa nepodujala. Slováci sú takí tvrdohlaví, že musia na všetko prísť sami, takže musíš mať prostriedky komerčnej televíznej stanice, aby si im niečo vtĺkla do hláv. (Vidíš, konečne mi to došlo...) Navyše, propagovať je úzko spojené s agitovať a na to mám k novým technológiám v umení (novým médiám) príliš kritický prístup. Propagovať by sa malo niečo nepochybne pozitívne, čo sa nedokáže naplno presadiť aj samé, nefajčenie, tolerancia. Vieš, že minimálne digitálne technológie nemajú u nás problém preraziť k užívateľom, tu už je cesta nezvratná, predajcovia sa o to postarajú. V tomto kruhu sú umelci tiež spotrebiteľmi a k svojej technológii si každý musí nájsť cestu sám. Zaujíma ma skôr zmena estetických kategórií – je fascinujúce, ako nás priťahuje obrazovka, pohyblivý obraz, ako túžime alebo odmietame byť pohltení tým, na čo sa pozeráme. Aspoň pokiaľ ide o vizuálne umenie a umenie nových médií. Lenže vec, ktorú by som chcela pochopiť, je ešte niekde inde – v poslednej dobe si to pre seba definujem ako záujem o život v sieti – akejkoľvek. A je ich okolo nás a v nás neuveriteľne veľa.
Kedy? Už som tu naznačila, kedy sa mi to stalo, ale mám jeden konkrétny bod v čase, od ktorého sa intenzívne venujem tejto oblasti. Na jeseň 2001 som na jednom workshope v chorvátskom Labine stretla desiatky ľudí z celého sveta, ktorí zakladali servre a medialaby, streamovali, hrali na laptopoch. Teraz to nevyzerá ako niečo extra, ale pred tromi rokmi to bol dosť silný impulz, aj keď som už v tej dobe mala za sebou pár mesiacov práce v Buryzone, kde som tiež zažila všeličo. Toto stretnutie ma veľmi ovplyvnilo, ale teraz mi je jasné, že ma len posunulo rýchlejšie dopredu na tej spomínanej logickej ceste.

Co Tě vlastně nejvíc baví dělat?
Bude to znieť banálne, ale musím to povedať. Najviac ma baví žiť a rozmýšľať. Normálne chodíš, kecáš s ľuďmi, cestuješ, spíš, občas si niečo kúpiš a medzitým stále rozmýšľaš. Občas to, o čom rozmýšľaš, niekomu povieš, niekedy necháš myšlienky len tak odísť. Práca je pri tomto druhu života jeho neoddeliteľnou súčasťou. A je tiež zábavné žiť na hrane, keď prichádzaš do kontaktu s rôznymi situáciami, keď ľudia okolo riešia, kam ťa majú zaradiť, a stále im z toho nič nevychádza. To je fakt dobré. Teším sa z jedného slova v poslednej dobe: optimalizácia. Ja strašne dobré optimalizovať niektoré svoje činnosti, nevydávať pri nich zbytočne energiu (náš provider by si chcel optimalizovať aj zaväzovanie šnúrok na topánkach, ale on už je extrém), niečo treba optimalizovať a ušetrenú energiu a čas venovať rozmýšľaniu, iným veciam, ktoré nás bavia, ľuďom okolo nás alebo ich nechať len tak uplynúť, nemôžu sa predsa stratiť... S optimalizáciou ešte súvisí zábavná činnosť hľadania nových riešení alebo riešení problémov vôbec, ale o tom radšej pomlčím pri mojom súčasnom únavnom manažérskom živote so sklonom k rutinným riešeniam.

Popiš nejzvláštnější představení, přednášku nebo akci, kterou jste v rámci Buryzone nebo teď Burundi či A4 organizovali?
Prvá ma napadá len jedna inscenovaná SM performance v starom Buryzone, ale tú ti tu popisovať nebudem. Porozprávam ti o tom, keď budeš chcieť.

Proč si volíte tak zvláštní názvy, Buryzone, Burundi?
Haha, to sa ešte kamarátime so štúdiom STUPIDesign a moja nová živnosť sa volá Mgr. Mária Rišková Workaholic culture.
Burundi vyplynulo postupne a celý názov je rozšírený o naše akčné jednotky: BURUNDI datalab studio displej press. Veľa ľudí nevie o existencii tejto africkej krajiny, ktorá zažila pred desiatimi rokmi strašný exodus, takže je to aj náš mikropríspevok k propagácii záujmu o ne-euroamerické prostredie a problémy.

Jaký je Tvůj vztah k počítači. Co je pro Tebe počítač? Co deláš, když nejsi na počítači?
Je to hlavne môj pracovný nástroj, prostriedok komunikácie, moja väčšia, ale (ako to povedať?) naivnejšia pamäť. Vždy funguje v kombinácii s ďalšími médiami, dáta si ukladám rôzne a potom s nimi na počítači pracujem – riešim pomocou neho veľa vecí týkajúcich sa mojej práce. Áno, je to istým spôsobom moja extenzia, svoj laptop nosím často pri sebe a pomáha mi. Ale nemám ten druh závislosti na svojej mašine, aká by možno bola pre čitateľov zaujímavá. Mám už ale ten reflex, že sa ráno zobudím, vstanu a stlačím automaticky po ceste na záchod štart. A rozprávam sa s ním, to je fakt, to s chladničkou nerobím... Keď mi pred rokmi odišiel hard disk na starom laptope, tak som samozrejme zúfala, ale išlo skôr o tie uložené dáta a rozrobenú prácu. K tomuto súčasnému iBooku mám trochu osobnejší vzťah (ale nemala by som hovoriť ‚súčasnému‘, lebo si chudák domyslí, že raz bude aj nejaký budúci, haha). V podstate sú počítače stále dosť obmedzené a obmedzujúce zariadenia, hlavne keď hovoríme o bežných stolových osobných počítačoch. Čo všetko už ale rieši umelá inteligencia je fascinujúce. Nudí ma typická poloha počítačového otroka – skrčené nohy, stuhnutý krk, fixovaný pohľad a klikáme. Mne by vyhovovala realizácia zatiaľ sci-fi konceptov multimediálnych kan- celárií a inteligentných domov, ktoré sú však už v rukách projektantov a na rôznych miestach sa testujú. Aj keď v prvej fáze by možno iba k rozhádzaným papierom a oblečeniu v mojej izbe pribudol bordel na stenách a vo vzduchu, podobný ako mám teraz na ploche, haha.
Čo robím, keď nie som na počítači? Som v krčme alebo doma v Karpatoch spím.

V roce 2005 organizujete další velký festival digitálního umění a kultury, řekni nám o tom něco.
Bude to MULTIPLACE v druhej polovici apríla. Festival organizujeme viacerí, vždy sa do neho zapojí niekoľko organizácií a jednotlivcov, ktorí naplánujú a zrealizujú nejakú akciu alebo projekt z tejto oblasti. Je to dosť živá akcia, páči sa mi, že nie je pokusom o kopírovanie štruktúry veľkých centrálne organizovaných festivalov nových médií, ktorých je na svete dosť. Multiplace spontánne expanduje, budúci rok sa bude niečo diať okrem Slovenska aj v Prahe, Brne a vo Viedni, možno aj v Londýne a v Dilí.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
04.09.2019
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Kniha Martina Zeta formou poznámek a autorských textů přibližuje pozadí a poselství několika projektů tohoto umělce od roku...
Více informací...
9 EUR
10 USD
1996, 61 x 45.5 cm, Painting on Canvas
Více informací...
2 667,60 EUR
3 101 USD
Text: Jan Čep| Grafická úprava: Lenka Jasanská| Velikost: 26 x 30 x 1 cm| 80 stran speciálně tištěných fotografií v širé vazbě...
Více informací...
26 EUR
30 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.