Časopis Umělec 1998/6-7 >> Mongrelská kultura a kulturní prestiž aneb ignorance a špinavost v digitálním ráji Přehled všech čísel
Mongrelská kultura a kulturní  prestiž aneb ignorance a špinavost v digitálním ráji
Časopis Umělec
Ročník 1998, 6-7
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Mongrelská kultura a kulturní prestiž aneb ignorance a špinavost v digitálním ráji

Časopis Umělec 1998/6-7

01.06.1998

Miloš Vojtěchovský | média | en cs

Na posledním festivalu Ars Electronica v rakouském Linci se mluvilo, psalo a diskutovalo o informační válce, zaplavující masová a jiná média, jako o nejpříhodnější metafoře pro komunikační a existenční způsob lidstva žijícího na konci 20. století. Z tohoto pohledu technologie, vtělená do posvátné trojice elektronika, telekomunikace a počítače je poháněna a živena hlavně výzkumem a logikou z oblasti válečného umění - střetem o udržení vlivu, o nadvládu, kontrolu, o eliminování soupeře. Pod elegantní silikonovou maskou přístrojů na virtuální realitu probíhá boj, ve kterém jde o ovládání a distribuci dat, ekonomickou koncentraci kapitálu a distribuci informací, střet zájmových sfér v oblasti ekonomie, monopol výroby zboží, o udržení informační společnosti v neustálé spotřební mobilitě, politické pasivitě a stresu z možnosti lokálního, nebo globálního válečného konfliktu. Sympozia se zúčastnili například Tim Druckery, Lucky Green, Friedrich Kittler, Skupina RTMark, Douglas Rushkoff, Paul Virilio, Derrick de Kerckhove, Geert Loving a mnoho dalších mediálních veličin a aktivistů. Sponzorována výrobci digitální a politické technologie se Ars Electronica obrací jakoby proti svým chlebodárcům a prezentuje v posledních letech mimo jiné i živelnou subkulturu hackerů a dalších subverzivních živlů, majících k technologii tak trochu nestandardní postoj a používající ji způsobem, který není právě doporučován v uživatelských příručkách.
Na výstavě Cyberarts 98 v renovovaném O.K. Centru například vytvořili Paul Garrin a David Rockeby hravou interaktivní verzi všech vězeňských nebo pohraničních zdí Border Patrol, která příchozího okamžitě zaměří systémem senzorů a kamer a na monitoru je pak během několika vteřin televizně zneškodněn. V 3D projekční jeskyni The CAVE. V A.E. centru je zase možné si prožít digitální válečné safari World Skin dvojice Maurice Benayouna a Jeana Baptistea Barriérea, jakousi cestu válečnou scenérií, kde fotografie postav cvaknutá do krajiny elegantně vyjede z tiskárny, ale zanechá v projekci pouze bílou siluetu. Často používaná metafora fotoaparát jako zbraň. Ground Truth je instalace a internetová simulace bojového pole, kde pomocí joysticku mohou hráči pomocí interface ovlivňovat imaginární válečný konflikt, připomínající podezřele Golfskou válku. Podobnost s počítačovými hrami, podobně jako u digititálního modelu městské dynamiky tokijské čtvrti 10 Denies zpracované skupinou Knowbotic Research dost oslabuje výsledný vizuální efekt. Odstřelovat prchající a útočící fantómy a avatary na obrazovce je dnes natolik používaná výrobní a marketingová strategie, že téměř hraničí s banalitou. Je-li Ars Electronica tak trochu veletrhem na nejnovější produkty v aplikované hi-tech na umění, pak paralelní akce na okraji města s názvem Hybrid Factory, organizovaná bývalým kurátorem Ars Electronica Gottfriedem Hattingerem měla zcela opačnou atmosféru. Upravená budova staré továrny poskytla prostor pro skupinu zcela a vědomě low-tech rukodělných umělců, kteří zařídili jakousi manufakturu a prodejnu produktů zhotovených zde na místě. Laura Kikauka a Gordon Monahan převezli dočasnou verzi své berlínské Fun Factory plnou barevných třpytících se a nesmyslných hejblátek a udělátek upravených z všedních a levných věcí. Vrchol juraské technologie byl přístroj na vibrování všeho, který měl připravený u svého krámku jeden z pracovníků hybridní továrny. V magazínu jste si mohli koupit i parfém CASH Roberta Jelínka, který má být důkazem, že peníze opravdu nesmrdí.
Zajímavý, komplexní a průrazný projekt představila v Linci intermediální skupina Mongrel na síti a formou plakátu. Mongrel je skupina anarchistických hackerských umělců-aktivistů z Londýna, která se „zaměřuje na oblast nízkého pouličního umění“. Pracují s textem, obrazem, softwarem a hardwarem ve veřejném prostoru a témata, která si berou na mušku zahrnují rasismus, násilí, genetickou manipulaci, postkolonialismus a vůbec různé nepohodlné sociálně politické náměty, které v bílém árijském digitálním ráji působí nepatřičně jako zablácené gumovky na recepci v hotelu Hilton.
Spolupracují s nejrůznějšími kulturními iniciativami, ale jádro sdružení tvoří Japonka Matsuko Yokokoji, tmavý Angličan Richard Pierre-Davis a anglosas Graham Harwood. Harwood je patrně nejznámější osobností, od té doby, co jej proslavil počítačový komix CD If Comics Mental, a hlavně CD Rom Cvičení paměti - Rehearsal of Memory, které vytvořil na základě práce a pobytu v Ashwordské věznici pro duševně narušené trestance a které získalo mnoho ocenění a pozornosti na celé řadě média festivalů (bylo prezentováno i v rámci výstavy Jitro kouzelníků ve Veletržním paláci).
Projekt Natural Selection - přirozená selekce (darwinistická filiace?) vymyslel Harwood s Matthewem Fullerem a název Mongrel patrně poskytl guru anarchistických imedialistů Hakim Bey. V paralelním článku Islam a eugenika, který je jakýmsi pamfletem pro křížení ras a kultur tvrdí, že „mongrealizaci“ tedy hybridizaci bílé, černé a mongolské rasy nalezneme všude v dějinách lidstva, ale že (samozřejmě) sufický - islám je přímo prototypem antirasistické synkrese. Kdo ví? Každopádně Mongrel například hackoval internetový vyhledávající software - directory tak, aby každý, kdo se zúčastňuje internetové komunikace zaměřené na rasistickou, fašistickou, pornografickou a jinak patologickou problematiku, se dostal na paralelní Mongrelovské webové stránky, konfrontující ho s antagonistickým příběhem, viděným z perspektivy postižených minorit.
Natural Selection je jen jedna z rovin projektu. Plakát - noviny, podobně jako webová stránka představují textový a obrazový materiál, se kterým Mongrel pracuje. Jde o ukázku z nerealizované interaktivní instalace, která zkoumá téma rasy a manipulování vlastního obrazu člověka vizuálními médii. Archetypální magie apropriace tváře je zde reflektována na modelu sociální a vědecké eugeniky. Digitální kamera u vstupu sejme obraz příchozího, vyhodnotí jej z hlediska rasy a promítne jej na vnitřní stěny. Simulace potřísnění tváře slinami - tedy projev agrese a inferiority bude pak provedena pomocí speciálního programu, stejně jako animace pohybu očí, sledujících pohyb diváka v prostoru instalace. Hybridní pohyb chirurgické transplantace tváře bělocha, černocha a mongola na vlastní tvář, umožní zažít modelovou stresovou situaci, ve které se dichotomní minority ve společnosti nacházejí. Projekt je stále ve fázi vývoje, ale na stránce www.mongrel.org.uk se lze přesvědčit, že jde o opravdu závažné a inovativní použití technologie v rovině palčivých mezilidských vztahů. Není divu, že zatím od realizace zacouvaly všechny oficiální organizace. Zajímavý je i přístup, který Mongrel zaujímá k formě projektu. Jde spíš o konstrukci nástroje k použití, než o autorskou licenci a konečný produkt. Prolínání různých možností prezentace projektu - galerie, internet, ulice, stránky novin snižuje také sociální elitárnost díla a přibližuje jej skupinám, kterých se opravdu dotýká. Umělci jiných ras (mimo Japonce nebo Korejce) se na prestižních akcích typu Ars Electronica objevují opravdu jen těžko.
Anarchistické krédo skupiny Mongrel je čitelné z jejich stanoviska k aktuální situaci a nadvládě univerzálního vkusu: „Kritický dialog v britském umění mezi profesionály - kurátory a umělci - a publikem, vychází z historických principů vytvořených v hegeliánské éře, v období, kdy otroctví, dominance, dětská pracovní síla byly pevnou součástí západní civilizace. Hegel napsal, že černá rasa není schopná ocenit tajemství týkající se skutečného symbolického tvůrčího aktu a umístil ji vně říše autentické estetické citlivosti. Je nutné zničit hranice specifických uměleckých disciplín, profesionalizace a hierarchie vkusu. Můžeme začít vymýšlet mongrelské formy kultury v plné její různosti a včetně oněch „špinavých“ společenských vztahů. Máme co do činění s rozkládající se mrtvolou Hegelova „skutečně symbolického umění a nejlépe by bylo ji pohřbít.“
Pomocí Natural Selection software jsem narazil na několik českých internetových míst pomocí zadaného slova cikán. Debilní konverzace jakýchsi manažerů na téma cikánských vtípků byla náhodným symptomem českého rasismu na síti. Protože jsem neměl moc času, nehledal jsem dál, ale tuším, že Mongrel by se v Čechách měl o co opřít. Příznačné je, že projekt Sorosova centra pro veřejné umělecké dílo se problému rasismu dotknul jen velmi vzdáleně. Mrtvola hegeliánského „skutečně symbolického autentického umění“ je cítit v galeriích i na ulicích.
Na ještě temnější interpretaci rasového problému jsem narazil v díle moskevské skupiny AES s názvem Vize budoucnosti - The World According to Mr. Huntington. Huntington je profesor politologie na Harvardu a tvrdí, že etnické střety mezi civilizacemi jsou takřka neřešitelné. Jmenuje devět relevantních kultur: západní, ortodoxní, islámskou, konfuciánskou, buddhistickou, japonskou, hinduistickou, africkou a latinskoamerickou. Střet mezi západní a islámskou považuje za nejdramatičtější a metaforicky jde o zápas mezi MacWorld a Jihadem. Moskevská skupina AES - (Tatjana Arzamasova, Lev Evzovič, Evgenij Svijatsky) ilustrovala vizi pana profesora a v sérii 12 pohledů na proslulá a mediálně profláknutá místa západní kultury naznačila, jaký by mohl být jejich vzhled v roce 2006. Údajně není projekt veden ani antizápadní, ani antiislámskou ideou a pouze si zahrává s naší xenofobií ohledně možného vlivu Orientu na západní civilizaci. Jde o dost ironickou persifláž na katastrofické představy vůdců bílé rasy a nutně se set-kal s poměrně rozpačitou odezvou a byl napaden jak muslimy, tak americkými ochránci politické korektnosti. Lev Evzovič na to reagoval: „Život není politicky korektní, proč by to mělo platit pro umění? Většina lidí může interpretovat projekt, aniž by spadli do polarity buď a nebo. Politická korektnost je často formou cenzury. Zdá se mi, že naše práce má svoji komickou stránku, která může lidem pomoci odhlédnout od konfliktů, probíhajících mezi Západním světem a Islámem.“ Fundamentalismus na obou stranách fronty se svorně brání proti svobodě, liberálnímu myšlení a svobodné komunikaci mezi jednotlivci. Hlásá mormonsky, že Bůh je s námi proti barbarům tam venku. Hybridní prolínání kultur v městském prostředí, nebo v síti je v podstatě skutečně spíš orientální, než hegeliánsky transcendentní a katolicky universalistické. Hakim Bey kvituje orientalizaci s nadšením: „Islám v Evropě a Americe? Proč ne? Proč se z toho netěšit? Autonomní enklávy v Berlíně, Paříži, Londýně propojené anarcho-federalismem s těmi ostatními autonomními zónami, squaty, sociálními centry, ekologickými farmami a jinými antikapitalistickými jednotkami a nehegemonickými skupinami... Proč nezkusit něco jiného, „duch Sarajeva“ (jako multikulturálního města)?“
P. S. Vzhledem k současnému stavu Sarajeva je to dost hrozivá vyhlídka.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
04.09.2019
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011 / ze série deseti číslovaných exemlářů signovaných autorem
Více informací...
799,20 EUR
941 USD
Text: Michael Bracewell, Damo Suzuki, Peter Tatchell, Michael Clark, Holly Woodlawn, Greil Marcus, Camila Batmanghelidjh| ...
Více informací...
35 EUR
41 USD
"Thanatopolis" limited Collection for London Show.
Více informací...
39 EUR
46 USD
Drowning Pool, 1995, acrylic painting on paper, 67 x 100 cm, on frame
Více informací...
3 200 EUR
3 770 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.