|
Scény z roku 2001. Pornomodelky se zde podle mých představ snaží své nemravné poslání vyvážit bohulibou činností pro děti. V kulisách dětského loutkového divadla však působí nesvé, zatoulané a na rozpacích.
Těžký průmysl z roku 2003. Jsme ve Švédsku uvnitř hory, která je vykotlaná těžbou. Stýská se mi po mamince. Mám pocit: jsem zase v tobě. Nakonec v digitálních tiscích vyjádřím svůj pocit drsněji: podzemní jeskyně jsou pronikány komíny z ostravského průmyslové regionu. Úspěšné mezinárodní hospodářské kontakty.
Podzimní noc je dlouhá jen svým jménem z roku 2001. Neúnavně, donekonečna vystřihuji papírové krajky na zakrytí nahých těl prostitutek. Je to stejně rytmické a nekonečné zaměstnání jako to jejich.
Život s handicapem, 2001. Performance nabízejí možnost, aby se člověk třeba na chvíli zidealizoval. Stala jsem se na čtrnáct dní na residenčním pobytu na zámku v Čimelicích ideálem, idolem – mořskou pannou. Za to jsem snídala na zemi pod kuchyňskou linkou, plazila se v obchodě mezi regály, měla věčně špinavé ruce i ocas od vynášení odpadků.
Panny, 2001, malba na fotografii, na zdi zámku v Čimelicích
Poutní místo, 2001, monumentální nápis MILUJI, realizace ve veřejném prostoru v Neratovicích
Poutní místo, 2001, monumentální nápis MILUJI, realizace ve veřejném prostoru v Neratovicích
V péči, 2001
Rodička, 2002, po zatáhnutí za provázek žena porodí dítě
Rodička, 2002, po zatáhnutí za provázek žena porodí dítě
|
Obsáhlá publikace zachycující dosavadní tvorbu jedné z nejvýznamějších evropských umělkyň.
Žena, kterou staví na piedestal západní kultura, je většinou krásná, obnažená a bezbranná. S tímto ideálním modelem ženství, který nalezneme v muzeích, galeriích, reklamách či na stránkách publikací o dějinách evropského umění, Klodová v celém svém díle polemizuje. Ačkoli ukazuje na absurdnost podobného vnímání ženského pokolení, jejím "ideálem" není asexuální žena-bojovnice v modrých punčochách. Ženská nahota pro autorku není opakem svobody, stejně jako pro ni není mateřství opakem erotické touhy a intelektuálního zrání.
...
Z textu Martiny Pachmanové
Od roku 1999 Lenka Klodová prozkoumává téma ženy skrze choulostivý materiál pornografického průmyslu. Dělá to velice neotřelým způsobem, bez předsudků a moralizování. Fascinující je především různorodost jejích nápadů zakotvených v jednom tématu, prostota použitých materiálů a neustálá invence na poli metod. Lenka Klodová se nebojí překračovat ustálená pravidla; se stejnou vážností se věnuje sochařské práci i vystřihování z papíru. V její tvorbě najdeme monumentální realizace jako neratovické Miluji (2001), ploché "sochy" z kartonu s ušitým oblečením, ale i samizdatové "mystifikační" časopisy nebo tělové akce. Všechny tyto způsoby tvorby se navzájem doplňují a prolínají. Například práci s pornočasopisy dále rozvíjejí samizdatové magazíny Bříza (2000) a Komíny (2001). Nový časopis Krásné holky v akci (2004) zase doplňuje a zároveň ironizuje sochařskou instalaci Miluji. Jde o fotopříběh, v němž Lenka s kamarádkami Helenkou a Lucií v převleku prostitutek na tomto díle pracují. Na vysokých podpatcích a v pracovních brýlích kladivy vtloukají klíny do monumentálních kamenných bloků, přemísťují je jeřábem a brousí ruční bruskou. Jako by si budovaly neotřelou reklamu na své erotické služby. Mnohoznačnému výkřiku "miluji" tak dávají další, trochu lechtivou, dimenzi a fotodokumentaci realizace takto náročného sochařského díla posunují do roviny studentské recese. Sebeironie, která jako by shazuje vážnost vlastního uměleckého konání, se v tvorbě Lenky Klodové neobjevuje poprvé. ...
Z textu Pavlíny Morganové
<< nahoru
<< na hlavní stránku
|